O Jaroslavu Heyrovském

Živě se zajímal o přírodu, hudbu, literaturu. Na Akademickém gymnáziu v Praze profesor J. Jeništa vzbudil jeho zájem o matematiku, fyziku a astronomii.
více

Při státní zkoušce na doktorát Karlovy univerzity koncem války profesor fyziky B. Kučera vyzval kandidáta Heyrovského, aby se věnoval výzkumu povrchového napětí rtuti způsobem, který Kučera sám navrhl na počátku století. Princip spočíval ve vážení kapek rtuti, vykapávajících ze skleněné kapiláry do roztoku.
více

Jeden z prvních modelů polarografu z r. 1924 pro automatický záznam závislosti proudu na napětí při elektrolýze se rtuťovou kapkovou elektrodou.
více

V r. 1926 se stal Heyrovský prvním profesorem fyzikální chemie na Karlově univerzitě. Zavedl několikasemestrový kurs přednášek a praktických cvičení z tohoto oboru a při tom se svými žáky dále rozvíjel výzkum polarografické metody.
více

Za druhé světové války se polarografie stávala stále častěji používanou analytickou metodou. Nalezla uplatnění v metalurgii, v chemickém a ve farmaceutickém průmyslu, v lékařství, v potravinářství, v rudném výzkumu, při studiu nových transuranových prvků a v jiných oborech.
více

V současné době je v laboratořích na celém světě používána a dále vyvíjena řada počítačově řízených metod odvozených od původní Heyrovského polarografie. Patří sem vedle stejnosměrných i střídavé a pulzní metody, využívající, mimo jiné, elektrochemického nahromadění látek na pracovní elektrodě.
více